úterý 31. října 2017

Podzimní výlety 5 - Beroun

Symbolem města Beroun, kde jsme strávili dvě podzimní noci, je medvěd. 
Na Městské hoře mají medvědárium, kde žijí dva ze tří medvědů ze známého večerníčku Václava Chaloupka (třetí uhynul). 
Když jsme na horu vylezli, foukalo a začalo pršet. Přesto jsme zastihli medvědy ve volném výběhu. 
Během hezkých dnů se tu jistě dají strávit krásné chvíle - v těsné blízkosti je dětské hřiště a stánek s občerstvením. Takže popíjíte kávu a z jedné strany pozorujete děti a z druhé medvědy... pěkná představa.






My se moc nezdržovali, pršelo slušně. 
Rychle jsme jen vylezli na nedalekou rozhlednu.
 
Na téhle fotce je snad ten déšť dokonce i vidět. 


Přímo ve městě jsem foťák vlastně ani nevytáhla, 
byvše rádi, že jsme na náměstí natrefili na otevřenou příjemnou kavárnu/cukrárnu, abychom trochu oschnuli.
Káva, horká čokoládka a dort k obědu nebyly vůbec špatnou volbou :) 



Beroun je pěkné město, 
ovšem děti nejvíce ocenily akvapark s tobogány, skluzavkou a vířivkou :)

pondělí 30. října 2017

Podzimní výlety 4 - Zastávka Nižbor


Kousek od Berouna je městečko Nižbor.
 Vloni jsme tu cestou u Křivoklátu hledali (a našli) keltské oppidum Stradonice.

Letos jsme sem zajeli na oběd. 

 

Do Zastávky Nižbor. 
Do unikátní výletní restaurace, kterou vlastní herec Tomáš Hanák. 
Do resturace, kde bývá prý většinou narváno (my jsme to riskli bez rezervace a naštěstí měli jediný nerezervovaný stůl) a která pravděpodobně brzy změní svého majitele.


Restaurace v bývalém nádražním skladu dýchá starými časy. 
Všechno je tak pěkně vyladěné, promyšlené.  



 Připomínají se zde ty skutečné osobnosti. 


Bylo tu útulně vyhřáto, ale přitom podzim byl všudypřítomný (větvičky ve váze, barevné listy na stolech i na podlaze). 






Vaří tu skutečně výtečně. Děti si daly řízečky s domácími hranolkami, já krémové houbové rizoto a muž žebírka na medu. Všechno jsem ochutnala a všechno bylo skvělé. 


V jednom vagonu, které jsou připojené k budově skladu, najdete jídelní salonek a ve druhém je možné si i ubytovat. 
 Venkovní teráska už byla prázdná.  




A pohled na nižborský zámek, kam jsme zajeli nakouknout.





neděle 29. října 2017

Podzimní výlety 3 - Koněpruské jeskyně

Druhý den naší podzimní minidovolené jsme se probudili do skutečně podzimního počasí - nevlídného, mokrého, zamlženého dne. Být doma, tak ven nevylezu. 
Ale my nejsme doma a chceme něco vidět...

Prší a prší. 
Jedeme do Koněpruských jeskyní, tam se schováme a déšť nám vadit nebude.
Než jsme ale vylezli z auta, nebe se vyjasnilo. 
Slunce jsem tedy dnes nečekala ani trochu. 


Ne nadarmo dostal Český kras své pojmenování, i když mi to tu místy připomíná filmy z Divokého západu.




Užasné, co příroda před tolika miliony lety vytvořila. Koněpruské jeskyně jsou zahaleny do tajemných příběhů. Už jen způsob jejich objevení v 50. letech... a tajná penězokazecká dílna ze 14. století...

Jeskyně mám ráda. Všechny ty stalaktity, stalagmity a stalagnáty...

Tenhle se jmenuje "Věčná touha" - bude trvat věky, než se spojí a vznikne stalagnát... 


"Varhany"






Unikátní jsou tzv. "Koněpruské růžice" - staré možná i více než 1,5 mil. let.  


Jeden z prvních, kdo jeskyni podle pověsti objevil - malý pasáček, který tu dostal od loupežníka hrst mincí. Na pověsti bude něco reálného...



Prohlídka trvalo něco málo přes hodinu. Pro děti už to bylo trochu dlouhé a únavné, i když průvodce byl nejen velmi erudovaný, ale i zábavný a skvěle uměl upoutat i dětskou pozornost. 

Podzimní výlety 2 - Tetín

Tetín u Berouna má opravdu zlváštní atmosféru. 

Až se tají dech, když si člověk uvědomí, že tady se psaly dějiny. 
Ty mýtické i ty skutečné. 





Pozůstatky hradu, který doplatil na to, že byl příliš blízko vesnice. Lidé kameny rozebrali jako materiál na stavbu svých domů.




 Výhled na Berounku i celý Český kras, ale i na město Beroun.



Na místní faře působil i proslulý mystifikátor a kronikář Václav Hájek z Libočan. 

 


 Kostel sv. Ludmily.





 

sobota 28. října 2017

Podzimní výlety 1 - v Americe

V Americe jsem nikdy nebyla. 

Ani v Severní, ani v Jižní, ale ani u té Velké a Malé. 
Bylo třeba to napravit. 
Zvláště v této povolební situaci...

... zabalili jsme kufr a vyjeli za hranice. 
A pryč od zpráv, událostí a komentářů. 

Vyjeli jsme na tři dny podzimních prázdnin. 


Amerika je okouzlující a bohatě nám stačila ta naše - u Karlštejna. 
Občas vysvitlo sluníčko, takže voda měnila své barvy. 
Tou typickou modro-zelenou (nebo zeleno-modrou?) jsme tak aspoň na chviličku pokochali.  


Prý se kdysi mohlo až dolů k vodě, 
teď už jsou ale všude cedule s přísným zákazem vstupu,
navíc jediné přístupnější místo je oplocené. 
Ale jít až dolů... lákalo mě to. 





Ale pohled se shora také stojí za to.


Hezký sobotní večer!

Valečov

Nedělní procházka na hradě Valečov u obce Boseň . Skalní hrad a valečovské světničky, to je něco pro všechny děti, které mají rády přírodní...