čtvrtek 24. srpna 2017

V Holandsku 4. - Severní moře

U moře jsme strávili jeden den. V nabitém programu jsme to víckrát nestihli, navíc to bylo od našeho dočasného bydliště dost daleko. 

Bylo oblačno, sluníčko se jen místy prodralo mezi mraky. Ale to nevadilo, den byl stejně jak malovaný...




Vzduch byl čistý, svěží a hladivý. 
Takový ten severní mořský - takový, jaký známe od Baltu nebo od severofrancouzských břehů. 


Vzduch, čisté moře, písčitá pláž, dřevěné kůly, plno mušliček, racci, ostrá tráva, skoro žádní lidé ... a už vůbec ne v moři, tam byly naše děti vlastně skoro jediné.
To je to, co mi hladí duši. 
To je okamžik, kdy se přistihnu, že se stále usmívám. 
Protože to je blaho. 


Nasbírali jsme kyblík mušliček...


Zažili jsme odliv - moře nám uteklo kamsi do dáli...




Odháněli racky od deky...



A skákali do obřích vln (já tedy ne - jen děti s tatínkem :)



Ach, moře, ty jsi pro nás vnitrozemce prostě magické... 
A ty na severu Evropy mě přitahuješ nejvíc...

 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Z Valečova na Krásnou vyhlídku

Toho červencového dne bylo vedro k zalknutí. Zpocená jsem byla už od božího rána. Vzduch se nehýbal, jen se tak tetelil a všude bylo sucho, ...