středa 22. března 2017

Nezapomínejme prosím na ...

... klasické pohádky...

K napsání tohoto příspěvku mě motivovala má pedagogická zkušenost.
S šesťáky během literární výchovy se dostaneme k tématu pohádky.

Znáte nějakou pohádku? 
- "Shreka!" "Ledové království!" "Doba ledová!"

No, opravdu horko těžko jsme dávali dohromady aspoň základní charakteristiku pohádky...
- šťastný konec?
- dobro vítězí nad zlem?
- kouzelné předměty?
- nadpřirozené postavy?
- kladné a záporné postavy?
Pro mnohé šesťáky těžká šifra. 

...Pohádky přece nečtu. Na to jsem velký. Naši mi nikdy pohádky nečetli. Možná ještě tak Perníkovou chaloupku nebo Červenou karkulku. Ale Tři zlaté vlasy děda Vševěda? Dlouhý, Široký a Bystrozraký? Princ Bajaja? Sedmero krkavců? Co nám to tu, paní učitelko, vyprávíte za pohádky? Tu neznám. Jóóó, Byl jednou jeden král jsem kdysi viděl na Vánoce. A to je jako od Němcový, fakt?...

Myslím, že většina z nás žije v domnění, že takové pohádky jsou přece notoricky známé a povědomí o nich dítě už vlastně jaksi zdědí do vínku. Knižní trh je přesycen knihami pro děti, vzniká tolik krásných a originálních příběhů, že klasické pohádky možná odsouváme do pozadí. 

Dle mého názoru je to škoda a proto prosím, milí rodiče, nezpomínejte na klasické pohádky. Pohádky, ač byly vlastně prapůvodně určeny dospělému posluchači - píšu posluchači, protože pohádkové vyprávění je původně hlavně orálního typu, vytvářejí čarovný svět, maximálně podporují představivost, fantazii. Odehrávají se v bezčasí, v neurčitém prostředí. Příběhy jsou spravedlivé, bezstarostné, jasné. Dobro vítězí nad zlem. Pro dítě představují jistotu a svět s pravidly a jasnými zákonitostmi.

Knížek je na trhu dostatek. V různém provedení, v různé kvalitě. Vybírejte dle věku, dle ilustrací i podle jazykové kvality. Já vybrala ty, které máme doma v knihovně. Některé jsou už vážně "klasické" a moje děti je podědily po mě a mé sestře.

Knížku Dědeček vypravuje 7 zlatých pohádek z nakladatelství Librex považuji za tu velmi zdařilou. Krásně ilustrované pohádky přiměřeného rozsahu jsou vhodné už pro tříleťáky.






Moje první knížka pohádek z Ottova nakladatelství je k dostání i v "levných knihách". Pokud už seznamujete dítko s angličtinou, mohla by se vám tato knížka hodit. Na levé stránce je pohádka v češtině, na pravé v angličtině. 
Navíc je součástí knížky i CD s pohádkami. 







Následující dvě krásně ilustrované knížky pohádek jsou již staršího data - vydány v 90. letech, možná byste je sehnali v antikvariátu či bazaru. 
U nás stále oblíbené, ani bych nespočítala, kolikrát jsme je už otevřeli a kolikrát z nich četli. 
Najdete v nich spíše evropské pohádky, především převyprávěné Andersenovy nebo bratří Grimmů. 









Převyprávěné Nejkrásnější pohádky bratří Grimmů nakladatelství Egmont lze koupit též v "levných knihách". Třináct pohádek je vytištěno větším písmem, asi aby byly dobře přístupné začínajícím čtenářům. 
Velkým zklamáním této publikace je řada překlepů a pravopisných chyb.






No a konečně naše velká klasička Božena Němcová. 
Knížku Bylo nebylo s neopakovatelými ilustracemi Heleny Zmatlíkové vydal Albatros už v 80. letech. V novém vydání jsem ji našla zde.
Chcete-li začít s českou klasikou, určitě sáhnětě po této verzi. 
Pohádky jsou krátké, srozumitelné a hlavně s krásnými obrázky.  



 Jestli někde objevíte tuto klasiku - Erbenovy Pohádky - vydanou Československým spisovatelem v roce 1989 (možná jsou i starší vydání), neváhejte. 
Tohle jsou ty skutečné Erbenovy pohádky - drsné, syrové, často nemilosrdné. 
Ale přesto stále čtivé. 
Navíc tato knížka je ilustrována skvělým Cyrilem Boudou.  
Na Erbenovy pohádky musí čtenář být už nějak vyspělý, ale na druhou stranu není potřeba setkání s nimi nijak oddalovat. 
Děti, odhaduji, 5-7leté pohádky již přijímají dobře. 
Děti totiž většinou prožívají "kruté scény" abstraktně a také se v podstatě přirozeně setkávají se smrtí. 
Pomocí pohádky si prožijí silnou emoci. 
Jen je třeba číst společně, možná přerušovaně, vysvětlovat archaické jazykové výrazy, povídat si o příběhu. 
U nás jsou teď tyto pohádky velmi atraktivní, dětmi vyhledávané.






Vybírejte, čtěte a prožívejte pohádkový svět :)

Navštívila jsem nedávno dětské oddělení v Neoluxoru na Václavském náměstí - z tolika různých vydání bych ani nevěděla, kterou knížku si vybrat ...

Doporučíte nám další sbírky klasických pohádek?

2 komentáře:

  1. Tak s klasickymi pohadkami je u nas problem. Deti se jich totiz jednoduse boji. Ty uplne nejklasictejsi sice znaji, ale nechteji je ani cist ani vypravet, protoze vetsina z nich jsou proste krvaky (a jakoze fakt jsou).
    Nedavno jim ucitelky ve skolce cetly Andersena. Deti pak nechtely do skolky, ze se tech pohadek boji (Barborka hystericky zachvat place, ze se cinovy vojacek roztekl a ze to bylo strasne smutny a ze uz nic takoveho nechce). Kdyz jsem zkousela s ucitelkou resit, ze mi to prijde moc a jestli by nemohly detem cist jen ty kousky, co konci dobre, argumentovala prave tim, ze to je klasika a ze by to prece deti mely znat.
    Tak ti nevim. Ja jim Erbena ani Nemcovou nectu. Z Grimmu dali asi tri ctyri a pak uz je taky nechteli. Nutit jim to nebudu.
    U nas hodne frci prevypravene vecernicky (at uz v knizkach nebo na cd).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, tak takovou zkušenost já nemám. Ale máš pravdu, že Erben je nemilosrdný, ale toho není třeba číst čtyřleťákům. Snažila jsem se také knížky v tomto příspevku odstupňovat od těch nejpřijatelnějších k těm nejnáročnějším. Já jsem prostě povahou klasik, staromilec a tradicionalista, takže jsem prostě pro, aby se na klasiku nezapomínalo... Tak asi tak :)

      Vymazat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Z Valečova na Krásnou vyhlídku

Toho červencového dne bylo vedro k zalknutí. Zpocená jsem byla už od božího rána. Vzduch se nehýbal, jen se tak tetelil a všude bylo sucho, ...