sobota 14. ledna 2017

Příručka venkovské ženy

Zdědila jsem po své babičce mnohé. 
Kromě jiného 
tmavé vlasy, 
soví povahu, 
skleničky a vázičky ....
a Příručku venkovské ženy.

Jsem vlastně staromilec, a tak si knížkou někdy ráda listuju...


Je z roku 1956.
Má 253 stran. 
Napsána byla za redakčního vedení Marie Markové.  
A některé pasáže jsou autentickou učebnicí reálného socialismu 50. let.



Pominu-li kapitoly, které mají zcela výchovný politický charakter, 
pak musím říct, že v době, kdy mladé ženy neměly žádný přístup k informacím a kdy se všechny zkušenosti jen předávaly ústně, 
 to mohla být pro mnohé relativně dobrá pomůcka. 

Pravda, některé kapitoly vyvolávají různě široký úsměv na tváři: 

...Prvních 24 hodin po porodu nepřikládáme dítě k prsu. Spolykalo za porodu plodovou vodu a blinkalo by. Můžeme však mezi 12. a 24. hodinou po porodu podat lžičku přislazeného heřmánkového čaje... (!)

...Takto jsme zařídili kuchyň bez kusu nábytku, zvaného kredenc. Účelnost kredence nebyla nikdy prokázána, protože hospodyně byla nucena pro věci v ní uložené se vracet od pracovního stolu i sporáku, což znamenalo množství kroků. Stejně zbytečnou se stává lavička, která byla určena ke kachlovému sporáku pro odkládání hrnců... 



Ale mnohé praktické rady zvláště kulinářského charakteru jsou užitečné i dnes: Jak naložit rajská jablíčka ve vlastní šťávě.

Pro mě nejzajímavější je ale ta o výchově předškolních dětí v rodině 
(s. 41n.): 

...Dítě má přirozenou touhu po činnosti a ve všem se snaží napodobit dospělé. Rodiče se často dopouštějí chyby, vykonávají za dítě práce, které by ono rádo udělalo samo, často ze strachu, aby si dítě nějak neublížilo, často z úspory času. I doma se mohou již tříleté a mladší děti mýt samy, oblékat, uklidit po sobě hračky, opláchnout hrneček, zalít kytičku...

No, jako bych četla dnešní "moderní" přístupy k výchově.



...Hlavním zaměstnáním dítěte v předškolním věku je ovšem hra. K té by maminka měla dítěti dát co nejvíce příležitosti, třeba i na úkor úklidu domácnosti. Mnozí dospělí se ještě na dětskou hru nedívají dosti vážně a zbytečně vytrhují dítě, které se vášnivě zabralo do své práce...

Dítě potřebuje prostor samo pro sebe. Být ve svém pokojíčku, samo... 
Když slyším, jak se z pokojíku ozývají pokyny pro panenky a plyšáky, usmívám se a jen zlehka nakouknu, nenápadně, abych hru nevyrušila...
Hraní na doktora, na školu nebo na školku je u nás teď tak časté...



...Nesmíme zapomínat, že přední vychovatelskou povinností je ovládat své nálady, zachovat vždy před dítětem klid, být důsledný a nikdy nedovolit, aby nám před ním vypověděly nervy....

A tohle je svatá pravda!

1 komentář:

  1. Souhlas ... jen teda tu posledni vetu nejak nevim, jak zaridit :(. A tak rada bych ....

    OdpovědětVymazat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Podporujeme regionální výrobce

Takhle to vypadá po sobotním dopoledním nákupu: místní farmářské trhy (mléko, zákys, uzenky), nedaleká pekárna (pečou z mouky umleté ve svém...