neděle 29. května 2016

100 let od Verdunu

Je to už devět let,
 kdy jsme se s mužem vypravili na velkou prázdninovou cestu Francií. 
Maličký dvoudvéřový renault, 
stan, spacáky, pidivařič,
mapa a foťák. 
Víc jsme s sebou snad neměli.

Cílem byla Normandie a Bretaň. 
Na tu skvělou dovolenou, kterou jsme si sami naplánovali, sami řídili a organizovali, nikdy nezapomenu. 

Tisíce zážitků, stovky úžasných okamžiků, 
desítky vesniček a měst 
a několik silných dojmů.
Jedním z nich byl pohled na nekonečné řady 
křížů a pomníků na válečném hřbitově u pevnosti Douaumont 
a kostnice s pozůstatky neznámých vojáků v památníku. 
Řady a řady. Tisíce hrobů. U každého keřík červených růží.
  


V těchto dnech je to právě 100 let od krvavé bitvy první světové války.
Bitvy, v níž padlo na německé i francouzské straně kolem 700 000 vojáků.
Bitvy, která trvala téměř 10 měsíců.
Bitvy, která v konečném výsledku nepřinesla nic.
Statečná obrana města se však stala symbolem francouzské hrdosti.
Ovšem za cenu tolika zmařených životů....
 

Dopis francouzského vojáka

Milá matko, překročili jsme les Vaux Chapitre. Je to hrůza, jeden trychtýř vedle druhého, v každém leželi tři nebo čtyři mrtví, Francouzi i Němci, jeden přes druhého. Jsou tady mrtví z října, pod nimi ti, co zemřeli v červnu, a pak už jen holé kostry těch březnových. Někteří ještě vypadají, jako by spali, modré a šedé uniformy jsou dnes nazelenalé. Nacházíme kusy těl, jsou téměř jako stromy, které tady nemají ani koruny, ani větve. Střely je roztrhaly až ke kořenům. Je tady pusto a ticho. Obrovský hřbitov lidí. Přeskakujeme mrtvé, bojíme se jich. Zítra jdeme do útoku. Modli se za mne.





Na takové místo nezapomenu, nikdy. 



Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Valečov

Nedělní procházka na hradě Valečov u obce Boseň . Skalní hrad a valečovské světničky, to je něco pro všechny děti, které mají rády přírodní...