neděle 17. dubna 2016

Český Šternberk

Na víkend u babičky a dědy.
V sobotu se konala velká rodinná oslava. 
Fakt velká - lecjaká svatba bývá menší.
Bylo milé vidět některé členy rodiny - hlavně ty, které moc nevídáme.

V neděli jsme se cestou zpět zastavili na Českém Šternberku. 
Z D1 je to kousíček, přesto jsem tu nikdy nebyla.
Jen jsme kdysi dávno pod hradem projížděli s mužem na kolách po Sázavské cyklostezce. 
Ani tentokrát jsme nešli dovnitř, jen pochodili kolem hradu, délka prohlídky nás odradila.
Tak někdy v létě...



A pozdravila jsem tu svou milou - sovu pálenou :)
  


neděle 10. dubna 2016

Chceš-li si milého svého jednou vzíti, vezmi ho na Bezděz.

Chceš-li si milého svého jednou vzíti, vezmi ho na Bezděz. 

Takovéhle pořekadlo se předává v naší rodině z matky na dceru. 
Nevím, jestli je nějak více rozšířené a známé, ale u nás se dodržuje. 
Takže na Bezděz vyšli moji rodiče v době, kdy věděli, že jsou stvořeni jeden druhému. 
A na Bezděz jsem vzala i svého milého, když jsem věděla, že je to ten pravý.
(Musím ověřit, zda tam takto vyšli i moje babi s dědou.)


Pod Bezdězem jsem na letních táborech strávila svoje dětství a dospívání. 
Jako dítě, jako praktikantka, jako vedoucí. 
Navázala tam mnohá přátelství, prožila první zamilovávání i první zklamání. 
Na Bezděz, na kterém jsem byla tolikrát, a krajinu kolem nedám dopustit.
Je krásná a magická. 
Genius loci je umocněn nejen pověstmi o čertovi a mlynáři a tragickým příběhem maličkého kralevice Václava II., ale hlavně "duchem" Máchovým. 
Romantičtější krajinu podle mě nenajdete. 


A protože Bezděz je na mém seznamu "must see with the kids", naplánovala jsem výlet. 
Vzali jsme s sebou i moje rodiče - taťka neskrýval dojetí, prý tu byl naposledy tak před 40 lety :O

 Pravda, počasí nebylo na výlet ideální. Ale nemusí být vždy jen slunečno a modrá obloha, navíc do kopce jsme se zapotili i tak. 
A na hradě samotném jsme se aspoň zcela vžili do kůže středověkých lidí. 
Věděli jste, že ve 13. století nebývala okna zasklená, zakrývala se jen na noc dřevnými okenicemi a přes den (v létě, v zimě) zůstávala zcela nezakrytá? 
Lidé svrchní teplý oděv nesundávali ani vevnitř, protože všude prostě byly chlad a zima. 

  Jak se tu asi vedlo nebohému Václavovi II., zvláště poté, co matka Kunhuta z hradu uprchla a nechala ho tam samotného? 
Zdi hradu mnohé znají...a my můžeme jen fantazírovat...
Jo, byl to pěkný výlet.



neděle 3. dubna 2016

Opravdová jarní neděle

Neděle doma na zahradě. 
Trošku pracovní. 
Trošku úklidová a přebírací. 
Rozhodla jsem se totiž provzdušnit dům.
A jinak než bez vyhazování nepotřebností to nepůjde... 

Ale jaro láká nejen k úklidu, ale i ke kouzlení s foťákem:













Valečov

Nedělní procházka na hradě Valečov u obce Boseň . Skalní hrad a valečovské světničky, to je něco pro všechny děti, které mají rády přírodní...