pátek 4. března 2016

O pokoře


Taková malá páteční filozofická....

V poslední době se stále více a více ujišťuju v tom, že chápu pokoru jako jednu z největších ctností člověka. 

Jak důležitá je...
Pokora k druhým lidem.
Pokora k předkům.
Pokora k minulosti.
Pokora ke zdraví.
Pokora ke štěstí. 
Pokora k práci.
Pokora k přírodě.  


Utvrzuji se v tom, že výjimeční jsou především lidé, kteří dosáhli neuvěřitelného životního úspěchu tvrdou prací, sebeodříkáním a zároveň jsou ke svému úspěchu a ke své práci pokorní. 
Výjimeční jsou ale i "obyčejní" lidé, kteří jsou vyrovnaní a harmonii šíří kolem sebe. Jsou pokorní k ostatním a váží si jich. Nestěžují si, nenadávají, nešíří blbé nálady. A hlavně jsou pokorní k tomu, co mají. Práci, zdraví, bydlení.  
Takové teď vyhledávám a je mi s nimi dobře a s ostatními setkání minimalizuju na co nejmenší možnou úroveň.
A je mi mooooc dobře. :)

A které veleúspěšné pokorné si chci stále připomínat? 


Jaromíra Jágra, který říká: "Vždycky jsem říkal, že pokud chceš být dobrý hráč, musíš znát hokejovou historii. Musíš si vážit všech těch chlapů, kteří byli hvězdami, než vstoupíš do ligy. Měl jsme možnost se potkat téměř s každým z první desítky (bodování) a všechny je strašně obdivuju." 



Lékaře "Bez hranic" MUDr. Tomáše Šebka - jeho blog je zde a rozhovor s ním u Jana Krause tady.

A až si vzpomenu na další inspirativní, přidám si je do seznamu ;) 




1 komentář:

  1. Šebek je úžasnej chlap. Už jsem ho viděla víckrát a pokaždé na mě dýchla taková životní vyrovnanost a právě ta pokora. Díky za odkaz na jeho blog ;-)

    OdpovědětVymazat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Z Valečova na Krásnou vyhlídku

Toho červencového dne bylo vedro k zalknutí. Zpocená jsem byla už od božího rána. Vzduch se nehýbal, jen se tak tetelil a všude bylo sucho, ...