čtvrtek 21. ledna 2016

Adámka

Pořád se chlubím tím, že jsme byli s manželem obdarováni dvěma dětmi, Ílou a Eli, ale na jedno stále zapomínám...
V naší rodině s již zcela běžnou samozřejmostí bydlí totiž ještě třetí. 
Kamarádka, ale také sestra, někdy i paní učitelka, zkrátka holčička Adámka.

Žije s námi přibližně od jara loňského roku (když bylo Eli 2 a tři čtvrtě). 
Někdy více intenzivně, někdy méně, ale každý den aspoň chvilku. 
Když u nás zrovna Adámka není, Eli jí telefonuje, vypráví jí zážitky ze školky, plánuje, co budou navečer spolu dělat.

Někdy Adámka bydlí "u kapličky". 
Někdy přijde na návštěvu a spí s Eli v posteli. 
Někdy spí v její posteli sama, a proto tam Eli nemůže ležet.
Někdy se s Eli dívá na televizi. 
Někdy s námi dokonce jezdí i autem, takže vedle Eli nemůžu položit žádnou tašku, protože tam už přece sedí Adámka.
Často si s Eli hraje s legem nebo s panenkami na školku.
Velmi často Eli "čte" a vypráví Adámce pohádky, která samozřejmě sedí jako myška a ani nehlesne. Jsou to příběhy s nejrůznějšími pohádkovými postavami dohromady, obvykle končící slovy "a žili tam až do smrti".
Často musím dávát před spaním pusinku i Adámce. 

Adámka radí, navrhuje a říká, co má Eli dělat. 

Takže moje protestovací věta: "Jooo, a to řekl jako kdo?" už prostě přestala mít smysl, protože je přece jasné, že vše, co Eli udělala, udělala proto, že jí to řekla Adámka. Eli je ze všech průšvihů venku!!

Adámka je nejvíce přítomna tehdy, když se Eli něco nechce a nebo naopak něco chce až moc. 
Eli už nemůže dojíst večeři, protože jí Adámka řekla, ať už to nejí, protože by měla moc plné bříško. 
Eli si nemůže vzít tohle tričko, protože jí Adámka řekla, ať si vezme tyhle šatičky. 
Eli si teď nemusí uklízet hračky, protože Adámka to za chvilku udělá. 
Eli chce číst tuhle knížku, protože ji Adámka vybrala a řekla, že je dobrá. 
Eli ráda chodí do školky, protože jí Adámka řekla, že to tam je fajn. 


Ano, poznali jste, je to imaginární kamarádka. 
Je milá, rozumná i ztřeštěná a přátelská.
Má u nás dveře kdykoli otevřené, takže přichází a odchází, jak se jí, nebo Eli, zachce. 
Už se nad její přítomností nepozastavujeme. Prostě tu je. 

A máme ji rádi :)


 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Velmi ráda si přečtu vaše komentáře. Děkuji :)

Valečov

Nedělní procházka na hradě Valečov u obce Boseň . Skalní hrad a valečovské světničky, to je něco pro všechny děti, které mají rády přírodní...