čtvrtek 21. ledna 2016

Adámka

Pořád se chlubím tím, že jsme byli s manželem obdarováni dvěma dětmi, Ílou a Eli, ale na jedno stále zapomínám...
V naší rodině s již zcela běžnou samozřejmostí bydlí totiž ještě třetí. 
Kamarádka, ale také sestra, někdy i paní učitelka, zkrátka holčička Adámka.

Žije s námi přibližně od jara loňského roku (když bylo Eli 2 a tři čtvrtě). 
Někdy více intenzivně, někdy méně, ale každý den aspoň chvilku. 
Když u nás zrovna Adámka není, Eli jí telefonuje, vypráví jí zážitky ze školky, plánuje, co budou navečer spolu dělat.

Někdy Adámka bydlí "u kapličky". 
Někdy přijde na návštěvu a spí s Eli v posteli. 
Někdy spí v její posteli sama, a proto tam Eli nemůže ležet.
Někdy se s Eli dívá na televizi. 
Někdy s námi dokonce jezdí i autem, takže vedle Eli nemůžu položit žádnou tašku, protože tam už přece sedí Adámka.
Často si s Eli hraje s legem nebo s panenkami na školku.
Velmi často Eli "čte" a vypráví Adámce pohádky, která samozřejmě sedí jako myška a ani nehlesne. Jsou to příběhy s nejrůznějšími pohádkovými postavami dohromady, obvykle končící slovy "a žili tam až do smrti".
Často musím dávát před spaním pusinku i Adámce. 

Adámka radí, navrhuje a říká, co má Eli dělat. 

Takže moje protestovací věta: "Jooo, a to řekl jako kdo?" už prostě přestala mít smysl, protože je přece jasné, že vše, co Eli udělala, udělala proto, že jí to řekla Adámka. Eli je ze všech průšvihů venku!!

Adámka je nejvíce přítomna tehdy, když se Eli něco nechce a nebo naopak něco chce až moc. 
Eli už nemůže dojíst večeři, protože jí Adámka řekla, ať už to nejí, protože by měla moc plné bříško. 
Eli si nemůže vzít tohle tričko, protože jí Adámka řekla, ať si vezme tyhle šatičky. 
Eli si teď nemusí uklízet hračky, protože Adámka to za chvilku udělá. 
Eli chce číst tuhle knížku, protože ji Adámka vybrala a řekla, že je dobrá. 
Eli ráda chodí do školky, protože jí Adámka řekla, že to tam je fajn. 


Ano, poznali jste, je to imaginární kamarádka. 
Je milá, rozumná i ztřeštěná a přátelská.
Má u nás dveře kdykoli otevřené, takže přichází a odchází, jak se jí, nebo Eli, zachce. 
Už se nad její přítomností nepozastavujeme. Prostě tu je. 

A máme ji rádi :)


 

neděle 17. ledna 2016

Razítkování

Máme doma docela pěknou sbírku razítek od Aladine (zde).
Razítka jsem kdysi objevila na veletrhu v Letňanech a hned mi učarovala. 
Jsou pěkně velká, veselá, milá.

Dá se s nimi vážně úplně čarovat. 
Vyráběli jsme s nimi pexeso, domino, tiskali na trička a hlavně domalovávali krajiny a prostředí. Takové fantazijní světy...

 Mnoho dalších inspirací lze nalét přímo na webu Aladine.

Dinousaury a zvířátka jsme tiskali a vybarvovali už nesčetněkrát.





 
Tento týden jsem sbírku rozšířila, protože na stránkách Aladine právě probíhá výprodej, podařilo se mi koupit další sady za slušnou cenu 
(fotbalisty dokonce jen za 90,-).


Nově tak máme razítka z farmářského trhu, obyvatele kontinentů a sadu princezen, kterou jsem schovala pro Neli k svátku.
S razítky se dá dělat mnohé a řada inspirací je přímo na webu Aladine. 
Dají se s nimi vypravovat celé příběhy.

Íla už rozehrál fotbalové zápasy.

Beze slevy byla jen sada sněhových vloček, ale tu jsem prostě musela mít!
28 krásných tvarů i velikostí. 
Dnes jsme je poprvé vyzkoušeli a vytvořili zachumeleného sněhuláka. 


(Razítkování děti bavilo víc než samotný sněhulák :) )



sobota 16. ledna 2016

Zimní ráno

Některá zimní rána jsou kouzelná.
Jako to včerejší.
Čerstvě zasněžené.
Lehce mrazivé.
Fotogenické.


čtvrtek 14. ledna 2016

Duhová II

O tom, že sním o duze, jsem psala tady.
A Ježíšek můj sen splnil a Eli přinesl duhu. 

Sehnala jsem ji na německém webu, kde vyšla levněji než v českých e-shopech.
Kamarádka mi ji pak přivezla do Čech, takže jsem se obešla bez poštovného.

Stavění ale více baví asi Ílu ... a mě.
Už jsme spolu postavili spoustu zajímavých, neobvyklých staveb (ne vždy byl po ruce foťák).
Možnosti jsou nekonečné. 
Eli jsme poskládali pokojíček pro panenku - to se jí zamlouvalo; houpala panenku Sofii.

Dřevěná stavebnice má 12 dílů, barvy jsou krásně syté, dřevo hladké a příjemné, i když není lakované. 
Jednotlivé oblouky vytvoří mosty, věže, tunely, houpačky, zatáčky, bludiště, prostě cokoli si vymyslíte. 

Stavebnice je úžasně jednoduchá a úžasně geniální. 

sobota 9. ledna 2016

Na sněhu

Letos poprvé na lyžích.


Jen s Eli (protože Íla dostonává)
a s prima kamarády, se kterými na hory jezdíme rádi. 

A dalšími snad stovkami lidí :(

Ideální lyžařské podmínky ... lehce pod nulou, sluníčko, měkký sníh.
Takže sobotní den vylákal na lyže snad všechny z okolí. 


Dlouhá fronta na lístky a dlouhá fronta na párek v rohlíku nás ještě neodradily, 
ale dlouhé čekání na lanovku už ano.
Když se zatáhlo, byla už pěkná zima.
Sjeli jsme kopec jen dvakrát. 
A domů přijeli pěkně vymrzlí. 
A samozřejmě se spící Eli.

Byla ale statečná, fronty vystála bez remcání, bez kňourání.
Jen nahoře už naříkala na zimu.
Jízdu dolů, držíce se za manželovu hůlku, zvládla více než bravurně. 
Kolínka pokrčená, zatáčela jak zkušená lyžařka :)
Uprostřed kopce křičela "Ještě, ještě!" 

Bude mít taky hory ráda? 



pátek 8. ledna 2016

Zázvorový

Po dlouhém dni...
Na prohřátí...
Pro dobrou chuť...

Vylepšený plody góji, kterou plánuju vysadit na zahradě.
S javorovým sirupem.
 A v mém nejoblíbenějším čajovém hrnečku, z Manufaktury.

To je ono...

 

úterý 5. ledna 2016

Zlehka nasněženo

Konečně zasypalo republiku něco málo sněhu.
Troška je i u nás.
Moc ho není, ale zatím se drží. Trochu mrzne. 
Dnes ráno to dost klouzalo, jedno auto v příkopě, druhé až u Jizery, do školky jsem jela raději krokem.


Zase je u nás nastěhovaná nemoc, ach jo. 
Chlapeček podlehl kašli a rýmě dost, je slaboučký a unavený... 
 Čajujeme, sirupujeme, potíme. 
A čteme do ochraptění...
Naštěstí přijela hlídací babička.
Doufám, že se tím mrazem ty bacily trochu vybijí. 


Krmíme ptáčky, pozorujeme a poznáváme je.
Tolik jich neznám!
Třísložkové kartičky s velkými tiskacími písmeny (pro naše potřeby teď skvělé) jsou ke stažení zde.



A jinak mi to nedalo a musela jsem venku vyzkoušet nový foťák od Ježíška. 
Fotí krásně!
Pro radost.






Valečov

Nedělní procházka na hradě Valečov u obce Boseň . Skalní hrad a valečovské světničky, to je něco pro všechny děti, které mají rády přírodní...